பொம்மன்

 பொம்மன் pommaṉ, பெ.(n.),

   யாரோ ஒருவன்(வின்);; some one, used in contempt.

     ” பேரெலாம் பொம்மன் திம்மன்” (தனிப்.);

தெ.பொம்மடி.

     [பொம்மல் → பொம்மன்]